Reuters: Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři do Saúdské Arábie

Saúdská Arábie výrazně zvýšila nákupy zlevněného ruského topného oleje pro svůj energetický sektor místo toho, aby při výrobě elektřiny spalovala svou ropu. Od února 2023, kdy vstoupilo v platnost úplné embargo Evropské unie na ruské ropné produkty, se hlavními odbytišti ruského topného oleje a VGO staly země na Blízkém východě a v Asii.

Mezitím se vývoz topného oleje z Ruska do Singapuru a Malajsie, což jsou významná centra pro zásobování lodí palivem a skladování ropných produktů, v červenci meziměsíčně zvýšil 2,5krát. Dostal se tak přibližně na 470.000 tun, ukázala data LSEG.

V červenci nebyly z ruských přístavů odeslány žádné zásilky topného oleje ani VGO do Indie, zatímco v červnu to bylo 150.000 tun. U Suezského průplavu se však nacházejí tankery s přibližně 230.000 tunami těžkých ropných produktů na palubě a jejich konečné místo určení zatím není jasné, upozorňuje Reuters.

Indie byla v roce 2025 jedním z hlavních dovozců ruského topného oleje a VGO. Země je využívá pro své rafinerie, kde tyto produkty představují levnější alternativu k ruské ropě Urals. Sankce, které loni uvalilo americké ministerstvo financí na hlavní ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil, však přiměly indické odběratele od nákupů těchto paliv ustoupit.

Vývoz těžkých ropných produktů z ruských přístavů do Turecka v červenci meziměsíčně klesl o 21 procent na 150.000 tun.

Celkově se vývoz topného oleje a VGO z Ruska po moři v červenci meziměsíčně snížil o 12 procent na 2,4 milionu tun. Útoky ukrajinských dronů totiž vedly k odstávkám rafinerií a k poklesu výroby ropných produktů.

Evropská unie se po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 rozhodla výrazně omezit dovoz ruské ropy a ropných produktů. Příjmy z jejich prodeje totiž představují pro Rusko významný zdroj financování státního rozpočtu, a tudíž i válečného tažení. Klíčová opatření přišla ve dvou krocích: nejprve začal 5. prosince 2022 platit zákaz dovozu ruské ropy přepravované po moři do EU, od 5. února 2023 následoval zákaz dovozu ruských ropných produktů po moři – tedy například nafty, benzinu, leteckého paliva, topného oleje a dalších produktů.

Unijní embargo ale neznamená zákaz ruského exportu do celého světa. Evropská unie nezakázala Rusku ropu a ropné produkty prodávat. Zakázala jejich dovoz do EU a zároveň výrazně omezila možnost evropských firem poskytovat služby spojené s přepravou ruské ropy.

Proto se obchod přesměroval například do Indie, Číny, Turecka, Saúdské Arábie, Singapuru a dalších zemí. K tomu skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU zavedly cenový strop. Princip byl, že pokud se ruská ropa či produkty prodávají nad stanovenou cenou, evropské firmy například nesmějí při dovozu poskytovat pojištění a související služby. Cílem bylo omezit Rusku příjmy z prodeje, ale zároveň zajistit, aby ruská ropa z globálního trhu nezmizela, protože to by pravděpodobně způsobilo cenový šok.

Saúdská Arábie je sama velkým producentem ropy, takže když místo vlastní ropy spálí levnější ruský topný olej, může svou vlastní ropu ušetřit pro export nebo jiné využití. Postup Rijádu tedy ukazuje, jak sankce změnily globální obchodní trasy ruských energetických produktů.

Evropská komise uvádí, že v roce 2021, což byl poslední kompletní rok před začátkem války na Ukrajině, směřovala zhruba polovina celkového ruského exportu ropy do EU. Ta z Ruska tehdy dovezla ropu a rafinované produkty v hodnotě 71 miliard eur.