Dotace MPO měly na úspory energie podle NKÚ jen zanedbatelný vliv

NKÚ prověřil celkem 26,4 miliardy korun. Zjišťoval, zda peníze resort vynaložil účelně a v souladu s předpisy.

NKÚ prověřoval peníze vyplacené v letech 2018 až 2025 a 16 jejich příjemců. U čtyř z nich zjistil porušení za celkem 2,7 milionu korun a podal kvůli tomu trestní oznámení. Proto také mohl svůj kontrolní závěr zveřejnit až později, když mu to letos v dubnu dovolily orgány činné v trestním řízení. Jednalo se hlavně o projekty na snížení energetické náročnosti budov. Jeden z příjemců měl například vybudovat dvě fotovoltaické elektrárny - vybudoval jednu, ale vyúčtoval obě.

Například podpora z programu MPO Úspory energie, která měla snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru, měla podle zjištění NKÚ jen zanedbatelný vliv na spotřebu energie v průmyslu i ve službách. Šlo o 13,9 miliardy korun, které k 20. květnu 2025 přinesly úsporu jen jednoho procenta konečné čisté spotřeby energie. O podporu navíc nebyl podle NKÚ velký zájem.

Další podpora, tentokrát z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027, představovala 5,1 miliardy korun. Za cíl měla zvýšit instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů energie. "Do doby ukončení kontroly NKÚ v květnu 2025 podpořené projekty nepřinesly žádnou novou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů," informuje NKÚ.

Také dotace z Národního plánu obnovy, který je financovaný z EU, zaměřené na snížení spotřeby energie u budov ve vlastnictví státu podle NKÚ očekávané snížení spotřeby nepřinesou. Hlavním důvodem je nízký zájem o tyto dotace. Z přidělených 2,9 miliardy korun se po třech letech podařilo vyčerpat 268 milionů. Mezi důvody nízkého zájmu patřilo podle NKÚ nevhodné nastavení podmínek podpory, například krátký čas na realizaci projektů, nebo nedostatek peněz úřadů na investice, vysoká inflace a růst stavebních nákladů.

Podle solární společnosti Bluenet zpráva NKÚ potvrzuje, že největší překážkou projektů často bývá administrativní náročnost, složitá pravidla a dlouhé schvalovací procesy. "Klíčem je kvalitní příprava projektu, transparentní realizace a správně nastavené financování. Pokud budou podpůrné programy více reflektovat zkušenosti z praxe, mohou veřejné prostředky přinášet výrazně vyšší efekt," řekl finanční ředitel Bluenet Petr Švrček.