Obce na Klatovsku znovu protestovaly proti úložišti jaderného odpadu

"Momentálně je podaná kasační stížnost na rozhodnutí soudu, který potvrdil povolení, které vydalo ministerstvo životního prostředí na průzkumné území. Uvidíme, jak dopadne kasační stížnost. A samozřejmě obce, co já vím, tak momentálně zakazují vstupy na své pozemky těm firmám, které mají provádět různé technické práce. No a uvidíme, jak to bude vypadat dál. Jak stát bude na to reagovat, nebo nebude reagovat, i když on jeho přístup k tomu, bych řekl, že je horší a horší," řekl ČTK Forman.

Obce i občané také podali připomínky k aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpadem, která zkracuje časový harmonogram výběru lokality nebo lokalit pro ukládání vyhořelého paliva i termín jejího zprovoznění zhruba o 20 let. Výběr lokalit by tak měl být podle koncepce proveden do roku 2030. "Aktualizace říká, že se nebude muset zpracovat nová SEA nebo EIA (procesy posuzování vlivů na životní prostředí - pozn. red.). My říkáme, že to je nezbytně nutné, protože se podstatně zvýšil rozsah úložiště," uvedl Forman. Na první z vytipovaných lokalit už začaly průzkumné hlubinné vrty. Na Šumavě zatím ne. Obce ale podle Formana pečlivě sledují pohyb na svých katastrech, aby mohly na průzkumné práce včas reagovat.

Platforma proti hlubinnému úložišti je společenstvím obcí a spolků dotčených projektem výstavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Aktuálně zastupuje zájmy 58 členů, měst, obcí a spolků. Platforma prosazuje změnu v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady a zejména užší zapojení obcí, kterých by se případné úložiště mohlo týkat.